Evropský pavouk roku 2011
Pokoutník nálevkovitý – Agelena labyrinthica (Clerck, 1757)
V roce 2008 se stal pavoukem roku pokoutník rodu Tegenaria (European Spider of the year 2008). Letošním pavoukem roku je další zástupce pokoutníků: pokoutník nálevkovitý (Agelena labyrinthica).
Na světě žije přibližně 1100 druhů pokoutníků (čeleď Agelenidae). V Evropě se jich vyskytuje 180, v České republice 10.
Důležitým znakem čeledi pokoutníkovitých je nápadný pár dvoučlánkových zadních snovacích bradavek. U pokoutníků rodu Agelena jsou tyto bradavky obzvláště nápadně prodloužené, jejich druhý článek je téměř dvakrát delší než článek první. Pro experty je dalším důležitým znakem čeledi pokoutníkovitých přítomnost alespoň čtyř tenkých senzorických chlupů (tzv. trichobotrií) na hřbetní straně chodidlového článku prvního páru nohou. Pokoutník nálevkovitý je poměrně velký pavouk, tělo samců bývá 8–12, samic 10–14 mm dlouhé. Hlavohruď pavouka je žlutohnědá, po stranách se dvěma širokými podélnými pruhy, které se směrem dopředu rychle zužují. Základní barvou zadečku je šedohnědá, uprostřed je šedý pruh po stranách s bílými “stříškami” připomínající páteř. Dospělí jedinci se obvykle nacházejí v červenci a srpnu.
Pokoutník nálevkovitý obvykle žije na osluněných suchých biotopech s nízkou vegetací a vtroušenými keři, může však být nalezen i v lesích, na krajích cest či na suchých trávnících. V České republice je hojný a tak je snadné se s ním potkat.
Pokoutník nálevkovitý vytváří své charakteristické sítě na trávě nebo jiné nízké vegetaci, vzácně na hustých keřích do 1 metru výšky. Nejnápadnější částí sítě je vodorovná plachetka ústící do rourky, která slouží jako úkryt nebo úniková cesta. Nad plachetkou jsou napnutá vlákna, do kterých hmyz naráží a padá na plachetku.
Když na plachetku nějaký hmyz spadne, vyběhne na něj pokoutník ze svého rourkovitého úkrytu a jedovatě ho kousne. Signálem pro útok jsou pro něho vibrace přenášené plachetkou. Malou kořist, která nespadne na plachetku, ale zůstane uvízlá na vláknech pod ní, detekuje pavouk pomocí již zmíněných senzorických chlupů schopných zaznamenat záchvěvy vzduchu. Díky schopnosti bleskurychle reagovat (průměrně za 160 milisekund) je pavouk schopen zaútočit i na hmyz pomalu letící v okolí sítě. Pro orientaci na síti je pro něho důležitý zrak. Pokusy prokázaly, že je schopen reagovat na nápadně světlé nebo naopak tmavé objekty ve svém okolí. V orientaci mu navíc pomáhá schopnost jeho předních středních očí (pokoutník má celkem čtyři páry očí – dva páry předních a dva páry zadních) rozeznat rovinu polarizovaného slunečního světla.
V době námluv, obvykle uprostřed července, sameček vyhledá síť samičky a vyťukává na ní svými makadly předem daný rytmus, který samičku upozorní na příchod nápadníka. Pokud se samička chce pářit, zůstane v klidu ve svém trubicovitém úkrytu, ve kterém taky později proběhne páření. V srpnu pak naklade vajíčka a uzavře je do velkého bílého pavučinového kokonu. Vnitřní část kokonu obsahuje 50–130 vajíček a má po krajích řadu rozbíhajících pásů vláken, kterými je připevněna k okrajům hnízda. Stěna kokonu je tvořena silnými vlákny a je dodatečně zamaskována opadem. Mláďata se z vajíček vylíhnou ve stejný rok a vyživovaná žloutkem, který se stal součástí jejich zadečku, přezimují v hnízdě. Hnízdo opouštějí mladí pavoučci na jaře.
Při letní procházce přírodou v roce 2011 jistě na pokoutníka nálevkovitého, jak se schovává v trubicovitém úkrytu své nápadné plachetkovité sítě připraven bleskurychle zaútočit na kořist, narazíte.
Christoph Hörweg & Milan Řezáč
