Evropský pavouk roku 2006
Běžník kopretinový – Misumena vatia (Clerck 1757)
V roce 2006 byl poprvé volen pavouk roku. Stal se jím běžník kopretinový – Misumena vatia (Clerck 1757). Běžníci se vyznačují nohama směřujícíma podobně jako u krabů do stran. Proto jsou ve světových jazycích označováni jako “krabí pavouci”. Jejich přední dva páry nohou jsou nápadně delší než zadní dva páry. Běžník kopretinový je společně s běžníkem květomilným mezi evropskými běžníky výjimečný schopností měnit barvu žluté po bílou.
Biologie a období dospělosti
Běžníci si nestaví sítě k lovu, ale na svojí kořist trpělivě číhají. Zatímco drobnýma zadníma nohama se pevně přidržují podkladu, jejich silné přední nohy jsou volně roztažené, připravené bleskurychle uchopit nicnetušícího hmyzího návštěvníka květiny. Téměř ve stejný okamžik vpraví pavouk do své kořisti kousnutím jed. Přímo na květu pavouk svou kořist také konzumuje. Do jejího těla vpustí trávicí enzymy a rozpuštěný obsah vysaje přes drobné otvory. Chitinová schránka uloveného hmyzu tak zůstává takřka neporušená.
Díky své schopnosti měnit barvu se stává běžník kopretinový na bílých a žlutých květech téměř neviditelný. Samotného procesu přebarvování trvajícího několik dní jsou schopné pouze dospělé samice. Vědecké studie prokázaly, že krycí zbarvení těchto pavouků způsobuje, že unikají pozornosti jak své kořisti, tak potenciálních predátorů.
Dospělí jedinci se objevují od května do července, kopulace probíhá na začátku léta. Samečci jsou výrazně menší než samice, v období kopulace se zdržují na jejím zadečku. Samička vajíčka uzavře do pavučinového obalu a tento kokon ukryje mezi listy. Mláďata přezimují v listovém opadu a následující rok dosáhnou dospělosti.
Biotop a rozšíření
Typické pro tento druh jsou otevřené biotopy jako louky, slatiny, pole, osluněné lesní okraje, lada a zahrady. V rámci Evropy se běžník kopretinový vyskytuje od Skandinávie po Středomoří. Dále je znám ze severní Asie a Severní Ameriky. Ostatních 40 druhů rodu Misumena se vyskytuje pouze v tropech a subtropech.
Charakteristika a podobné druhy
Sytě žlutě nebo čistě bíle jsou zbarveny pouze dospělé samice. Vedle toho lze nalézt celou škálu přechodných barevných variant s nádechem do zelena. Někteří jedinci mají navíc na zadečku červené pruhy. Na hlavohrudi jsou zvrchu dva tmavé pruhy. Mnohem menší sameček má tmavohnědou hlavohruď a tmavé přední nohy, zatímco zadní část jeho těla je žlutá, s tmavou kresbou. Schopností aktivně měnit svojí barvu disponuje ještě jeden druh běžníka vyskytující se v České republice: běžník květomilný Thomisus onustus. Tento druh dokáže nabývat nejen odstínu od bílé po žlutou, ale i po fialovou. Tento druh se od běžníka kopretinového dále odlišuje dvěma růžky na zadečku a vyvýšenýma postraníma očima. Mláďata běžníka kopretinového bývají zbarvena do zelena, neboť mají tendenci sedět na zelených částech rostlin. Proto mohou být zaměňována se zeleně zbarvenými běžníky jako Diaea dorsata, Diaea pictilis, Misumenops tricuspidatus, Heriaeus mellotei aHeriaeus graminicola.
Díky nápadnému zbarvení a své variabilitě byl běžník kopretinový popsán pod více než 20 vědeckými jmény. Poznání, že se ve skutečnosti jedná ojediný druh, přinesla až moderní taxonomie využívající pro stanovení příbuzenských vztahů spíše tvar kopulačních orgánů než zbarvení.
Původ latinského jména
Rodové jméno: μισούμενος [misúmenos] (græsk) – nenáviděný; μισέω [miséo] (græsk) – nenávidět
Druhové jméno: vatius, -a, -um (latin) – odstávat do stran (tzn. s odstávajícíma nohama)
Evropský pavouk roku – ESY
Od roku 2000 vybírala skupina expertů z Německa, Rakouska a Švýcarska pro každý rok druh pavouka, na kterého pak byla zaměřena pozornost. Po vodouchovi stříbřitém (2001) byl zvolen křižák pruhovaný (2002), lovčík hajní (2003), maloočka smaragdová (2004) a skákavka pruhovaná (2005). V roce 2005 se k této iniciativě původně pouze německy mluvících zemí přidala Belgie a Nizozemí. V roce 2006 byl poprvé zorganizován celoevropský projekt. Běžník kopretinový reprezentuje pavoučí faunu od Skandinávie po Středomoří a od Irska po Maďarsko. Projekt by měl přiblížit širší veřejnosti fascinující svět nejen krásných ale také užitečných pavouků.
Peter Jäger, Martin Kreuels & Milan Řezáč
