{"id":1926,"date":"2015-11-08T14:22:00","date_gmt":"2015-11-08T13:22:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.european-arachnology.org\/wdp\/?p=1926"},"modified":"2016-02-03T07:27:44","modified_gmt":"2016-02-03T06:27:44","slug":"spider-of-the-year-2009-cz","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/european-arachnology.org\/esa\/?p=1926","title":{"rendered":"Spider of the year 2009 \u2013 CZ"},"content":{"rendered":"<h4>Evropsk\u00fd pavouk roku 2009<\/h4>\n<p>Pak\u0159i\u017e\u00e1k smrkov\u00fd \u2013 <em>Hyptiotes paradoxus<\/em> (C.L. Koch, 1843)<\/p>\n<p>Stejn\u011b jako ornitologov\u00e9 vol\u00ed pt\u00e1ka roku tak i my arachnologov\u00e9 jsme se rozhodli pro ka\u017ed\u00fd rok zvolit sv\u00e9ho favorita. T\u00e9to na\u0161\u00ed ankety se z\u016f\u010dast\u0148uj\u00ed kolegov\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 ze v\u0161ech zem\u00ed Evropsk\u00e9 unie. Vyb\u00edr\u00e1me proto ze seznamu druh\u016f, kter\u00e9 se ve v\u0161ech t\u011bchto st\u00e1tech vyskytuj\u00ed. Zat\u00edmco na \u00fazem\u00ed na\u0161\u00ed republiky byla zaznamen\u00e1na bezm\u00e1la tis\u00edcovka druh\u016f pavouk\u016f, t\u011bch spole\u010dn\u00fdch je pouze 99. Tentokr\u00e1t odevzdalo nejv\u00edce evropsk\u00fdch arachnolog\u016f sv\u016fj hlas pak\u0159i\u017e\u00e1kovi smrkov\u00e9mu (<i>Hyptiotes paradoxus<\/i> (C.L. Koch, 1834)), kter\u00fd se tak stal pavoukem roku 2009. U\u017e latinsk\u00e9 druhov\u00e9 jm\u00e9no tohoto pavouka p\u0159elo\u017eiteln\u00e9 do \u010de\u0161tiny jako &#8220;podivn\u00fd&#8221; ponouk\u00e1 dozv\u011bd\u011bt se o n\u011bm n\u011bco v\u00edc.<\/p>\n<p>Ani\u017e bychom o tom v\u011bd\u011bli, nej\u010dast\u011bji se s k\u0159i\u017e\u00e1kem smrkov\u00fdm setk\u00e1v\u00e1me p\u0159i p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po plodnic\u00edch hub v hust\u00fdch smrkov\u00fdch nebo borov\u00fdch hou\u0161tin\u00e1ch, kdy se n\u00e1m jeho pavu\u010diny nez\u0159\u00eddka p\u0159ilep\u00ed na obli\u010dej. Zdvihn\u011bme na chv\u00edli hlavu od hub a poj\u010fme se za majiteli t\u011bchto s\u00edt\u00ed pod\u00edvat. Nejsn\u00e1ze s\u00ed\u0165 pak\u0159i\u017e\u00e1ka vyp\u00e1tr\u00e1me, kdy\u017e za slune\u010dn\u00e9ho po\u010das\u00ed odr\u00e1\u017e\u00ed paprsky. V\u011bt\u0161inou p\u0159emos\u0165uje uschl\u00e9 okolo 20\u00a0cm vzd\u00e1len\u00e9 v\u011btvi\u010dky. Jej\u00ed architektura je mezi na\u0161imi pavouky naprosto nezam\u011bniteln\u00e1. Je troj\u00faheln\u00edkov\u00e9ho tvaru, tvo\u0159en\u00e1 \u010dty\u0159mi rozb\u00edhav\u00fdmi paprsky hust\u011b pospojovan\u00fdmi p\u0159\u00ed\u010dn\u00fdmi vl\u00e1kny. Vypad\u00e1 tedy jako t\u0159i segmenty vy\u0159\u00edznut\u00e9 z klasick\u00e9 k\u0159i\u017e\u00e1\u010d\u010d\u00ed s\u00edt\u011b, jako kdy\u017e vy\u0159\u00edzneme troj\u00faheln\u00ed\u010dek z pizzy. Na jedn\u00e9 stran\u011b je s\u00ed\u0165 upnut\u00e1 radi\u00e1ln\u00edmi vl\u00e1kny, na druh\u00e9 sign\u00e1ln\u00edm vl\u00e1knem, na kter\u00e9m hlavou dol\u016f sed\u00ed pak\u0159i\u017e\u00e1k. Snad pro tuto polohu dostal rodov\u00e9 jm\u00e9no <i>Hyptiotes<\/i>, kter\u00e9 v latin\u011b znamen\u00e1 \u201ele\u017e\u00edc\u00ed na z\u00e1dech\u201c, nebo tak\u00e9 \u201eodpo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed\u201c, co\u017e o m\u00e1lo aktivn\u00edm pak\u0159i\u017e\u00e1kovi plat\u00ed tak\u00e9 bezezbytku. Pozorn\u011bj\u0161\u00ed pohled odhal\u00ed, \u017ee vl\u00e1kno je v m\u00edst\u011b pak\u0159i\u017e\u00e1ka rozpojeno, p\u0159ed sebou ho dr\u017e\u00ed p\u0159edn\u00edma nohama, vl\u00e1kno za n\u00edm je napojeno na snovac\u00ed bradavky na konci jeho zade\u010dku. Tvo\u0159\u00ed tak organickou sou\u010d\u00e1st sign\u00e1ln\u00edho vl\u00e1kna. Pavouk je 3\u20136\u00a0mm dlouh\u00fd, zavalit\u00fd, s relativn\u011b kr\u00e1tk\u00fdma nohama. Jeho t\u011blo m\u00e1 r\u016fzn\u00e9 odst\u00edny hn\u011bd\u00e9 barvy, je pokryt\u00e9 hn\u011bd\u00fdmi, b\u00e9\u017eov\u00fdmi a\u017e b\u00edl\u00fdmi chlupy. \u010c\u00e1st chlup\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm t\u011bch sv\u011btl\u00fdch, je na konci roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdch, pe\u0159\u00ed\u010dkovit\u011b zpe\u0159en\u00fdch. V p\u0159irozen\u00e9m prost\u0159ed\u00ed takov\u00e9 zbarven\u00ed pak\u0159i\u017e\u00e1ka dokonale maskuje. Zade\u010dek je hranat\u00fd, jeho p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b p\u0159ekr\u00fdv\u00e1 hlavohru\u010f. P\u0159edev\u0161\u00edm u dosp\u011bl\u00fdch samic je na h\u0159bet\u011b zna\u010dn\u011b vyhrben\u00fd, tak\u017ee p\u0159i pohledu ze strany m\u00e1 troj\u00faheln\u00edkovit\u00fd tvar.<\/p>\n<p>Kdy\u017e do s\u00edt\u011b pak\u0159i\u017e\u00e1ka spadne n\u011bjak\u00fd hmyz, pavouk prodlou\u017e\u00ed vl\u00e1kno vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z jeho snovac\u00edch bradavek a t\u00edm cel\u00e1 s\u00ed\u0165 ochabne. Ko\u0159ist je tak obalena vl\u00e1kny co\u017e mu usnadn\u00ed se j\u00ed zmocnit. Ne\u017e za\u010dne hodovat, sn\u00ed pavu\u010dinu, kterou p\u0159edt\u00edm ko\u0159ist zabalil. Stejn\u011b jako jin\u00ed pavouci m\u00e1 i pak\u0159i\u017e\u00e1k mimot\u011bln\u00ed tr\u00e1ven\u00ed: nejprve do ko\u0159isti vpust\u00ed tr\u00e1vic\u00ed enzymy a pot\u00e9 ztekucen\u00e9 tk\u00e1n\u011b vysaje.<\/p>\n<p>Kv\u016fli n\u011bkter\u00fdm unik\u00e1tn\u00edm znak\u016fm byla pro pak\u0159i\u017e\u00e1ky vytvo\u0159ena vlastn\u00ed \u010dele\u010f pak\u0159i\u017e\u00e1kovit\u00ed (Uloboridae). Mezi pavouky jsou ojedin\u011bl\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm t\u00edm, \u017ee nejsou v\u016fbec jedovat\u00ed. B\u011bhem evoluce u nich toti\u017e do\u0161lo k redukci jedov\u00e9 \u017el\u00e1zy, stejn\u011b tak, jako u nich do\u0161lo k redukci kruhov\u00e9 s\u00edt\u011b na pouh\u00fd jej\u00ed v\u00fd\u0159ez.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00edm neobvykl\u00fdm znakem, kter\u00fd pak\u0159i\u017e\u00e1ci sd\u00edl\u00ed jen asi s 50 dal\u0161\u00edmi druhy evropsk\u00fdch pavouk\u016f, je produkce tzv. kribelov\u00e9ho vl\u00e1\u0161en\u00ed. Kv\u016fli vysv\u011btlen\u00ed o co se jedn\u00e1 se nejprve pod\u00edvejme na morfologii pavou\u010d\u00edch snovac\u00edch bradavek. Z evolu\u010dn\u00edho hlediska to jsou vysoce modifikovan\u00e9 redukovan\u00e9 kon\u010detiny na zade\u010dku. P\u016fvodn\u011b jich byly \u010dty\u0159i p\u00e1ry, ale u v\u011bt\u0161iny dne\u0161n\u00edch pavouk\u016f jsou zachovan\u00e9 jen t\u0159i. Na snovac\u00edch bradavk\u00e1ch jsou dut\u00e9 trubi\u010dky zvan\u00e9 spigoty, do nich\u017e \u00fast\u00ed snovac\u00ed \u017el\u00e1zy, kter\u00e9 jsou z p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e9 \u010d\u00e1sti uvnit\u0159 zade\u010dku pavouka. Syntetizuj\u00ed tekutinu b\u00edlkovinn\u00e9 povahy, kter\u00e1 p\u0159i vypuzov\u00e1n\u00ed ze spigot\u016f na vzduchu tuhne na nejpevn\u011bj\u0161\u00ed a nejpru\u017en\u011bj\u0161\u00ed vl\u00e1kno na sv\u011bt\u011b. Pavouk ho pou\u017e\u00edv\u00e1 nejen na stavku s\u00edt\u00ed, ale obaluje j\u00edm vaj\u00ed\u010dka do podoby kokonu, pou\u017e\u00edv\u00e1 ho jako bal\u00f3n p\u0159i \u0161\u00ed\u0159en\u00ed v\u011btrem, pomoc\u00ed n\u011bho sla\u0148uje a komunikuje s jin\u00fdmi p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky sv\u00e9ho druhu, samci pomoc\u00ed n\u011bho p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00ed sperma z prim\u00e1rn\u00edho pohlavn\u00edho otvoru do kopula\u010dn\u00edch org\u00e1n\u016f nebo p\u0159ed sexem svazuj\u00ed potenci\u00e1ln\u011b agresivn\u00ed samice. N\u011bkte\u0159\u00ed pavouci v\u010detn\u011b pak\u0159i\u017e\u00e1k\u016f maj\u00ed p\u0159ed norm\u00e1ln\u00edmi snovac\u00edmi bradavkami je\u0161t\u011b jakousi desti\u010dku s tis\u00edci drobn\u00fdch spigot\u016f zvanou kribelum. Tento org\u00e1n je z\u0159ejm\u011b homologick\u00fd se 4. p\u00e1rem snovac\u00edch bradavek, p\u0159\u00edtomn\u00fdch v typick\u00e9 podob\u011b jen u nejprimitivn\u011bj\u0161\u00edch pavouk\u016f skl\u00edpko\u0161\u016f. Pro vy\u010des\u00e1v\u00e1n\u00ed tis\u00edc\u016f jemn\u00fdch vl\u00e1k\u00e9nek produkovan\u00fdch kribelem maj\u00ed tito pavouci na posledn\u00edm p\u00e1ru nohou tzv. kalamistrum, speci\u00e1ln\u00ed \u0159adu pevn\u00fdch chlup\u016f p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed h\u0159eben. Vy\u010desan\u00e9 chom\u00e1\u010dky pavouk pou\u017e\u00edv\u00e1 m\u00edsto lepu. D\u00edky jemnosti vl\u00e1ken jsou 4\u00d7 p\u0159ilnav\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e lepiv\u00e1 vl\u00e1kna prav\u00fdch k\u0159i\u017e\u00e1k\u016f a nav\u00edc nevysychaj\u00ed a tak se na rozd\u00edl od lepu k\u0159i\u017e\u00e1k\u016f nemusej\u00ed neust\u00e1le obnovovat.<\/p>\n<p>S dosp\u011blci pak\u0159i\u017e\u00e1ka smrkov\u00e9ho se lze setkat v \u010dervenci a\u017e \u0159\u00edjnu. Samci jsou n\u00e1padn\u00ed obrovsk\u00fdmi kopula\u010dn\u00edmi org\u00e1ny stejn\u011b velk\u00fdmi jako jejich hlavohru\u010f. Samci pavouk\u016f nemaj\u00ed penis, kter\u00fd by tekut\u00e9 sperma p\u0159en\u00e1\u0161el p\u0159\u00edmo z jejich prim\u00e1rn\u00edch pohlavn\u00edch org\u00e1n\u016f do genit\u00e1li\u00ed samice, n\u00fdbr\u017e musej\u00ed sperma p\u0159ed samotnou kopulac\u00ed p\u0159e\u010derpat do druhotn\u00fdch kopula\u010dn\u00edch org\u00e1n\u016f na chodidlov\u00fdch \u010dl\u00e1nc\u00edch kon\u010detin mezi \u00fastn\u00edmi org\u00e1ny a 1. p\u00e1rem nohou zvan\u00fdch makadla.<\/p>\n<p>Pak\u0159i\u017e\u00e1k smrkov\u00fd se vyskytuje t\u00e9m\u011b\u0159 v cel\u00e9 Palearktick\u00e9 oblasti, od z\u00e1padn\u00ed Evropy po v\u00fdchodn\u00ed Asii. V \u010cesk\u00e9 republice je pom\u011brn\u011b hojn\u00fd a to p\u0159edev\u0161\u00edm v ni\u017e\u0161\u00edch poloh\u00e1ch. Vedle pak\u0159i\u017e\u00e1ka smrkov\u00e9ho se v \u010cesk\u00e9 republice vyskytuj\u00ed je\u0161t\u011b dva dal\u0161\u00ed z\u00e1stupci \u010deledi pak\u0159i\u017e\u00e1kovit\u00fdch, pak\u0159i\u017e\u00e1k Walckenaer\u016fv (<i>Uloborus walckenaerius<\/i> Latreille, 1806) a pak\u0159i\u017e\u00e1k chluponoh\u00fd (<i>Uloborus plumipes<\/i> Lucas, 1846). Na rozd\u00edl od pak\u0159i\u017e\u00e1ka smrkov\u00e9ho vytv\u00e1\u0159ej\u00ed norm\u00e1ln\u00ed kruhov\u00e9 s\u00edt\u011b a maj\u00ed prota\u017een\u011bj\u0161\u00ed b\u00edlo\u0161ed\u011b zbarven\u00e9 t\u011blo.<br \/>\nJedn\u00e1 se o nezam\u011bniteln\u00fd druh a tak by s mapov\u00e1n\u00edm jeho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed v \u010cesk\u00e9 republice mohla i \u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnost. N\u00e1lezy je pot\u0159eba dokladovat exempl\u00e1\u0159em konzervovan\u00fdm v lihu nebo fotografi\u00ed.<\/p>\n<p>Milan \u0158ez\u00e1\u010d &amp;\u00a0Peter J\u00e4ger<\/p>\n<h4>Kontakt<\/h4>\n<p>Dr. Milan \u0158ez\u00e1\u010d, odd\u011blen\u00ed entomologie, V\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav rostlinn\u00e9 v\u00fdroby, v.v.i., Drnovsk\u00e1 507, CZ-161 06 Praha 6-Ruzyn\u011b, \u010cesk\u00e1 republika, rezac(a)vurv.cz<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Evropsk\u00fd pavouk roku 2009<\/p>\n<p>Pak\u0159i\u017e\u00e1k smrkov\u00fd \u2013 <em>Hyptiotes paradoxus<\/em> (C.L. Koch, 1843)<\/p>\n<p>Stejn\u011b jako ornitologov\u00e9 vol\u00ed pt\u00e1ka roku tak i my arachnologov\u00e9 jsme se rozhodli pro ka\u017ed\u00fd rok zvolit sv\u00e9ho favorita. T\u00e9to na\u0161\u00ed ankety se z\u016f\u010dast\u0148uj\u00ed kolegov\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 ze v\u0161ech zem\u00ed Evropsk\u00e9 unie.<\/p>\n<p><span class=\"ellipsis\">&hellip;<\/span><\/p>\n<div class=\"read-more\"><a href=\"https:\/\/european-arachnology.org\/esa\/?p=1926\">Read more &#8250;<\/a><\/div>\n<p><!-- end of .read-more --><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[101],"tags":[],"class_list":["post-1926","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-spider_of_the_year_2009"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/european-arachnology.org\/esa\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1926","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/european-arachnology.org\/esa\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/european-arachnology.org\/esa\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/european-arachnology.org\/esa\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/european-arachnology.org\/esa\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=1926"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/european-arachnology.org\/esa\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1926\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2102,"href":"https:\/\/european-arachnology.org\/esa\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1926\/revisions\/2102"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/european-arachnology.org\/esa\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=1926"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/european-arachnology.org\/esa\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=1926"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/european-arachnology.org\/esa\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=1926"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}