Evropský pavouk roku 2015
Šplhalka keřová – Anyphaena accentuata (Walckenaer 1802)
Šplhalka keřová (Anyphaena accentuata (Walckenaer, 1802)) je zástupcem čeledi šplhalkovitých (Anyphaenidae). Tato čeleď čítá přes 500 druhů, osm se jich vyskytuje v Mediteránu, šest v Evropě, ve střední Evropě včetně našeho území pouze dva druhy. Šplhalky jsou podobné zápředníkům, od kterých se liší především umístěním ústí trachejí, které není jako u zápředníků a většiny ostatních našich pavouků těsně před snovacími bradavkami, ale je posunuto dopředu do středu spodní strany zadečku. Naše šplhalky se navíc od zápředníků liší typickou tmavou čtyřdílnou skvrnou na hřbetě zadečku.
Vedle šplhalky keřové se na našem území mnohem vzácněji vyskytuje šplhalka tmavá (Anyphaena furva). Jedná se o tmavší druh vyskytující se na zakrslých dubech na vyprahlých stráních, například na jižně orientovaných svazích údolí Berounky na Křivoklátsku nebo údolí Vltavy jižně od Prahy. Tento druh je památný pro českou arachnologii, neboť byl popsán českým zoologem, prof. Františkem Millerem.
Šplhalka keřová je běžným evropským pavoukem. U nás se vyskytuje v teplých listnatých lesích nížin jako jsou doubravy, dubohabřiny a lužní lesy. V Alpách však obývá i teplé polohy nad 1000 m n. m. Nejčastěji se vyskytuje na kmenech a korunách listnatých stromů, vzácně ho lze však nalézt i na keřích a jehličnatých stromech. Zřídka lze šplhalku potkat na synantropních biotopech, například jak pobíhá na zdech budov.
Ve dne jsou šplhalky schované v úkrytech z k sobě spřadených listů nebo z jednoho srolovaného listu, se dvěma protilehlými východy. V těchto úkrytech dochází i k páření, samice do nich poté kladou vajíčka. Šplhalky jsou aktivní v noci, kdy pátrají po kořisti, obvykle malém okřídleném hmyzu. K lovu nepoužívají lapací sítě. Díky chomáčkům přilnavých chlupů na koncích chodidel jsou schopny hbitě pobíhat i po hladkých spodních stranách listů, nebo v zajetí po skleněných stěnách terária (síťoví pavouci mají místo zmíněného chomáčku přilnavých chlupů na koncích chodidel nohou drápek, který jim pro změnu umožňuje pohyb po vláknech). Od této schopnosti je odvozeno české jméno šplhalek. Pavouci dospívají v květnu až červnu, dospělci se pak vyskytují do konce léta. Mláďata přezimují v subadultním stádiu (v posledním instaru před dospěním), často pod kůrou mrtvých stromů.
Tělo samic dorůstá 5–9 mm, samci jsou o něco menší (4–7 mm). Pavouci jsou bledí, světle okroví, hlavohruď je po stranách lemována černými zubatými pruhy. Oba naše druhy šplhalek mají uprostřed hřbetu zadečku charakteristickou skupinu čtyř černých skvrn. Nohy jsou žlutohnědě strakaté. Samci jsou výrazně tmavší než samice.
Samci šplhalky keřové mají zajímavý namlouvací rituál. Když najdou pavučinový zámotek se samicí, začnou na jeho stěnu svými makadly a prvním párem nohou bubnovat, zároveň při tom chvějí svým zadečkem. Bubnování je slyšitelné jako bzučení, proto se jim v některých jazycích, například v angličtině, říká bzučící pavouci.
Šplhalka keřová není ve střední Evropě ohrožená. Je však veskrze vázaná na přírodní biotopy. Pro tento druh by bylo přínosné omezit jehličnaté monokultury ve prospěch původních listnatých lesů, a prosvětlovat listnaté lesy.
Evropský pavouk roku byl letos vybírán 83 arachnology z 26 evropských zemí. Proč jsme za pavouka tohoto roku vybrali právě šplhalku keřovou? Jedná se o zástupce čeledi, která dosud nebyla v anketě Evropský pavouk roku prezentována. Šplhalka keřová je díky charakteristické skvrně na zadečku i neodborníky snadno poznatelná, údaj o jejím výskytu lze potvrdit jen na základě fotografického dokladu. Jedná se o poměrně hojného pavouka, který je k zastižení téměř po celý rok. Vzácně na něho můžeme narazit i v našich domácnostech, třeba přineseného s vánočním stromkem. Konečně schopnost vydávat zvuk je u středoevropských pavouků dosti ojedinělá.
Nálezy doložené fotografiemi posílejte na e-mailovou adresu rezacvurv.cz.
Autor článku byl podpořen projektem MZe RO0414.
Zbytek
Dr. Milan Řezáč, Biodiversity Lab, Crop Research Institute, Drnovská 507, 161 06 Praha 6 – Ruzyně, Czechia
rezac(a)vurv.cz